V Podyjí se vínu daří už stovky let
Na kraji obce Havraníky, nedaleko působivého toku řeky Dyje, se nachází naše vinařství
Řeka Dyje proslula už v období před Kelty. Tehdejší lidé ji pojmenovali indoevropským slovem “dheu” neboli “tekoucí”. Další stovky či snad tisíce let si udržela pověst řeky rozdělující, ale také spojující národy.
Ať už jí dnes říkáme Dyje nebo Thaya, vzdáváme tím hold nejen této životodárné řece, ale i stovkám let lidské pospolitosti a taktéž jedinečnosti našeho vína.
Při výrobě vína se snažíme zachovat tradiční postupy a zároveň víno zušlechťovat technologiemi 21. století
Základní řady vína zrají v nerezových tancích. Naší hlavní vášní je ale víno v dubových sudech. Ty máme z Francie a Rakouska, pro každou odrůdu a druh je jiná velikost, typ pálení i jiná doba sušení dřeva.
Jsme opakovaně finalisty soutěže Vinařství roku a za rok 2023 jsme se stali vítězi v kategorii Střední vinařství i celkovými vítězi. V roce 2020 se náš Pinot Blanc 2018 stal absolutním vítězem Salonu vín. Stali jsme se také finalisty soutěže Vinař roku. Vína THAYA pravidelně sklízí úspěchy i na mezinárodních soutěžích a s každou sklizní se naše vinařství posouvá dál.
Vracíme přírodě, co nám nadělila. Hospodaříme s úctou vůči půdě i vodě
Hospodaříme na zhruba 105 ha vlastních vinic. Nacházejí se v bezprostředním okolí vinařství i v sousedních vinařských obcích – konkrétně jde o obce Hnanice, Šatov, Havraníky, Vrbovec a Dyjákovičky. Vinice sousedící s Národním parkem Podyjí jsou známé už od starověkých Římanů svojí jedinečnou sluneční polohou.
Naše vinice leží ve vinařské podoblasti znojemské, regionu typickém chuťově plnými a svěžími víny.
Vděčíme za to kromě staletí zkušeností našich předků také ideálním přírodním a klimatickým podmínkám. Je to právě řeka Dyje, která svým termoregulačním vlivem spolu se studenými větry z Českomoravské vrchoviny dává zdejším vínům nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost.
Slunečné dny střídají na našich vinicích chladné noci. Díky tomu hrozny zrají sice pomaleji, zato si uchovávají aromatické látky a dosahují vysoké jakosti. Daří se tu prakticky všem odrůdám. Díky granitovému podloží a spraším s příměsí vápenatých jílů vynikají obzvlášť Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink.
Víno vychováváme jako dítě. Neformujeme ho striktně a přísně, ale vedeme ho za ruku, aby dozrálo k dokonalosti
Enolog Jakub SmrčkaAčkoliv jednatřicetiletý Jakub Smrčka nepochází z vinařské rodiny, k vínu měl blízko už od dětství. Nakonec tento vztah proměnil v celoživotní vášeň. Vystudoval Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity a pracoval jako šéf výroby v jednom z největších vinařství v České republice. Rukama mu každoročně proteklo 3,5 milionu litrů vína.
Svůj první ročník vyrobil už v roce 2011, to mu bylo pouhých 20 let. Ačkoliv fakt, že má práci za koníček zní trochu jako klišé, u Jakuba je to nezpochybnitelný fakt. Ve vinařství THAYA má na starosti víno od sběru prvních
hroznů až po láhev putující do skladu. Vína ochutnává prakticky každý den. Rodinu má plnou kuchařů, takže si uvědomuje, jak velkou roli hraje víno na jídelním stole. Úzce spolupracuje také s vinohradníkem Petrem Filou. Spolu konzultují datum sběru nebo řez, zkrátka každý krok, který víno formuje.
Rozvíjí víno i sebe, a proto se nebojí občas i experimentovat. Hlavně u vyšších řad nastavil pravidlo – každý ročník musí být o něco lepší než ten předchozí. Také proto mu Svaz vinařů v roce 2021 udělil jednu z nejvýznamnějších cen – vyhlásil ho enologem roku.
Každý kousek vyjadřuje soudržnost. Rakouské dřevo i české cihly
Podoba našeho nového vinařství vzešla z dílny věhlasného architekta Jakuba Ciglera. Ten v minulosti spolupracoval třeba s Janem Kaplickým v Londýně a v současnosti vede jeden z největších architektonických ateliérů v Česku.
Celý komplex vinařství je rozdělený do tří základních částí. Srdcem je bývalá sýpka. Vzácný typ stavby, který v Česku vznikl v šedesátých letech. Sýpku obepínají další objekty a celek tak připomíná klasickou moravskou vesnici. Zároveň sýpka symbolicky reprezentuje kostel jako ústřední stavbu na návsi.
Střecha hal, na první pohled svým zvlněním připomínající vlny řeky Dyje i okolní kopce, se skládá z dřevěných vazníků a tradiční keramické tašky – bobrovky.
Na střechu plynule navazuje uměle vytvořené návrší nad degustačními sklepy z jedné strany a nad apartmány ze strany druhé.